Bharatiya Nyaya Sanhita, 2023
कलम 236
False statement made in declaration which is by law receivable as evidence
Whoever, in any declaration made or subscribed by him, which declaration any Court or any public servant or other
person, is bound or authorised by law to receive as evidence of any fact, makes any statement which is false, and which he either knows or believes to be false or does not believe to be true, touching any point material to the object for which the declaration is made or used, shall be punished in the same manner as if he gave false evidence.
पडताळणी प्रलंबित
हे का आहे
अनेक कायदेशीर व प्रशासकीय प्रक्रिया साक्षीदाराला बोलावण्यापेक्षा शपथपूर्वक घोषणांवर किंवा प्रतिज्ञापत्रांवर अवलंबून असतात—उदा., वैधानिक घोषणापत्रे, स्वप्रमाणनपत्रे आणि तत्सम कागदपत्रे. 1860 मधील Indian Penal Code मधील पूर्वीचा कलम 199 असलेली ही तरतूद, अशा लेखी घोषणांना बोलक्या साक्षेसारखेच कायदेशीर महत्त्व व धोका प्राप्त होतो याची खात्री करते, जेणेकरून साक्षपटलावर न बोलता कागदावर खोटे लिहिल्यामुळे कोणीही शपथभंगाच्या (perjury) जबाबदारीतून सुटू शकणार नाही.
सामान्य गृहितके
धरण: फॉर्मवर खोटे लिहिणे हे न्यायालयात खोटे बोलण्यापेक्षा कमी गंभीर असते कारण तुम्ही शपथ घेतलेली नसते.
घटना: जर घोषणा अशी असेल की ज्याला कायदा एखाद्या प्राधिकरणाने पुरावा म्हणून स्वीकारणे आवश्यक ठरवतो, तर त्यातील खोटे विधानाला न्यायालयात दिलेल्या खोट्या पुराव्याइतकीच शिक्षा होते.